VIDĚT A VNÍMAT - vědomé zakotvení v životě 

Dospělý a vědomý život je dobře usazen ve dvou základních ohledech:

• je "ukotven" v sobě – jsme schopni být v hlubokém kontaktu se svým vlastním bytím a důvěřujeme mu; 
• je "zabydlen" ve světě – jsme dobře zorientováni ve svém praktickém (vnějším) životě a jeho základních systémech (rodinném, profesním, sociálním...). Díky tomu  jsme schopni plně přijímat a naplňovat své životní role. 

Takovýto pohyb se ovšem v životě neděje ani "náhodou" ani "samozřejmě". Je k tomu potřeba náš aktivní vědomý pohyb - dosažení skutečného "sebe-vědomí".

Problém je, že mnoho z nás nemá v dnešní době ani ponětí, jak se "to dělá". Během našeho dětství a dospívání jsme k tomuto většinou nebyli nijak vedeni (výchovou, školou ani společností) a v dospělém životě to po nás často také nikdo nechce. 

Přežíváme tak - často velmi dlouho nebo dokonce celý život - v různých nepravdivých či zkreslených vzorcích, interpretacích a konstrukcích o světě, o vztazích i o sobě. A žijeme tak bez schopnosti bezprostředního vztahování se k sobě i druhým.

Teprve v těžkých životních situacích a krizích či v zásadních životních přechodech zjišťujeme, že je třeba vzít plně na vědomí, co se děje. A zde přichází netušené objevení, že to, co nám může pomoci přežít a jít dál, jsme my sami - naše autentická životní síla, vycházející přímo z našeho bytí. Ta zde je (a byla a bude) stále - je nám vždy k dispozici a nikdo není pozdě ji objevit a spojit se s ní. 

Pokud se dokážeme spojit s naším bytím, bude nás nést a povede nás.

BÝT VE SVÉM STŘEDU je podstatou životních principů a rolí